Svátek svaté Rodiny - Jestliže pochází odpověď od Boha

Evangelium (Lk 2,41-52)

Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dny a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. V domnění, že je ve skupině (poutníků), ušli den cesty; (teprve potom) ho hledali mezi příbuznými a známými. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi. Když ho (rodiče) uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: "Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali." Odpověděl jim: "Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?" Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci. Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci. Ježíš pak prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí.

Moje zamyšlení

,,Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho odpověďmi.'' Ježíš, ačkoli byl ještě malý chlapec, dává učitelům takové odpovědi, které děti neřeknou. Ovšem si musíme připomenout, že v tu chvíli mu bylo dvanáct let. Je to pozoruhodné. A možná nás toto může vést i k hlubšímu zamyšlení se i nad sebou samými. Možná v tom, abychom se napřed zcela odevzdali Bohu, a On nám pak pomůže. A nemyslete si, všichni budou taky žasnout nad tím, co my jim řekneme, jestliže slova budou pocházet od Boha.