2. neděle v mezidobí - Boží milost

Evangelium (Jan 1,1-12)

Byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: "Už nemají víno." Ježíš jí odpověděl: "Co mi chceš, ženo? Ještě nepřišla má hodina." Jeho matka řekla služebníkům: "Udělejte všechno, co vám řekne." Stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k očišťování (předepsanému) u židů, a každý džbán byl na dvě až tři vědra. Ježíš řekl (služebníkům): "Naplňte džbány vodou!" Naplnili je až po okraj. A nařídil jim: "Teď naberte a doneste správci svatby!" Donesli, a jakmile správce svatby okusil vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří čerpali vodu, to věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: "Každý člověk předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté podnapijí, víno horší; ale ty jsi uchoval dobré víno až do této chvíle." To byl v galilejské Káně počátek znamení, která Ježíš učinil; tím zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili. Potom se odebral se svou matkou, se svými příbuznými a učedníky do Kafarnaa, ale zdrželi se tam jen několik dní.

Moje zamyšlení

Jedno vědro je 61 litrů. Ale těch věder bylo 2-3! 3 vědra je 183 litrů. To je hodně. Domnívám se tedy, že po té svatbě měli co rozdávat a že ho bylo dost! Jenže! Člověk to víno koupí a ještě k tomu odhaduje, kolik by stačilo do konce svatby. Bůh nekupuje, Bůh proměňuje, nebo rozdává. A tak není divu, že Ježíšovi stačilo, aby služebníci přinesli džbány, které naplnili vodou. Pak už tu vodu jenom proměnil a bylo. Ale dostat 183 litrů? To je znamení toho, že Bůh je velkorysý a že když my ho o něco prosíme, tak když už nám dá, tak hodně. A to je důkaz Boží milosti k nám! Bůh rozdává! A vždycky má co! Bůh nám dává, aby nám např. pomohl.